Brýlové čočky - materiály

Minerál (sklo)

Sklo je materiál, který se používá v optice asi od 12. století našeho letopočtu. Do očních optik se sklo dodává s různými indexy lomu, což znamená, že může být i esteticky tenké. Vysokoindexové sklo vzniká přimísením dalších složek s opticky vyšším indexem lomu do základního materiálu. Tyto příměsi ale zvyšují i váhu čoček, takže ačkoli je čočka tenčí, může se stát že bude těžší než čočka netenčená, v lepším případě může být stejně těžká. Tento materiál je v současné době technologicky překonán a doporučuje se hlavně pro specifické užití kvůli jeho extrémní mechanické odolnosti vůči poškrábání. Vhodným materiálem je sklo do pracovních brýlí pro obráběče kovů nebo svářeče. Nevýhodou tohoto materiálu je tíha čoček, a téměř nulový UV filtr a příliš nízká míra pasivní bezpečnosti. Roztříštěná skleněná čočka, napr. při automobilové nehodě, může způsobit i ztrátu zraku. Rozhodně bychom ho nedoporučili u dětských korekcí a na sport.

Plast (organické čočky)

Plastová čočka přišla na trh v roce 1959. Od té doby si získává stále více příznivců pro nesporné kvality tohoto materiálu. Vzniká smísením určitých sloučenin při dané teplotě a tlaku. Hmota, kterou touto reakcí dostaneme, je průhledná a zpracovává se odléváním do forem, kde chladne. Konečná fáze výroby je obrábění frézováním a leštěním do konečného tvaru. Plastová čočka je mnohem lehčí než čočka vyrobená ze skla a je až 6x odolnější vůči rozbití má také mnohem lepší UV filtr.  Jako nevýhodu můžeme vnímat, že plast je vcelku měkký a snadno se poškrábe, tomu ale mohou zabránit povrchové úpravy. Dnešní plastové materiály již nevykazují takovou náchylnost na poškrábání jako dříve. Platí zde pravidlo: čím lepší je povrchová úprava tím více bude čočka chráněna před podřením.

Vysokoindexové plastové čočky, které jsou na trhu k dostání, vznikají obdobným způsobem jako tenčené čočky ze skla. Jedná se tedy o plasty, do kterých je při výrobě přidán materiál s opticky vyšším indexem lomu. Díky tomu je výsledná čočka tenčí, než brýlová čočka o stejné dioptrické hodnotě ze základního materiálu. Nedochází však k tak velkému rozdílu v hmotnosti jako u skleněných čoček.  

Asférické čočky mají oploštěnou přední plochu, tím se stávají tenčí a estetičtější než čočky klasické sférické mají i lepší optické vlastnosti což se projeví zejména u vyšších dioptrií. Doporučujeme je hlavně u plusových nebo vysokých mínusových korekcí a to v kombinaci s vyšším indexem lomu. Pozor je třeba dávat u vrtaných brýlí nebo více prohnutých brýlí, kdy rovná přední plocha hlavně mínusových čoček může ovlivnit prohnutí středu brýlí a může je nepříjemně rozevírat.

Polykarbonát

Na trh se dostal tento materiál až v roce 1999. Do té doby se používal hlavně v letectví a v kosmonautice. Nyní se s ním můžeme setkat i v automobilovém průmyslu (čiré kryty světel) Polymerizací určitých látek vznikne granulovitý materiál, který se po zahřátí vstřikuje pod tlakem do formy a dále už se jen leští. Tímto postupem dostaneme čočku která je mnohem lehčí a odolnější vůči rozbití než sklo i klasický plast a má 100% UV filtr. Na trhu jsou k dostání čočky s indexem lomu 1,53 a 1,59. Jako každá plastová čočka, měl by být i polykarbonát opatřen povrchovou úpravou pro zvýšení odolnosti vůči poškrábání.

Doporučujeme pro dětské korekce, pro řidiče a sportovce.